Na vyhledávaného brněnského fyzioterapeuta Martina Valu jsem se poprvé obrátila soukromě. Jeho profesionální a zároveň lidský přístup mne natolik zaujal, že jsem se rozhodla oslovit ho ještě jednou a to, abych konzultovala některá specifika vývoje v souvislosti s nošením dětí, se kterými se v poslední době dost často setkávám. Přišel mne uvítat bosky, což mi připomnělo, že kromě toho, že respektuje nošení dětí, podporuje i barefoot chůzi.
Rozhovor byl pro mne velmi přínosný a tak bych se ráda s Vámi aspoň o jeho část podělila. Připravila jsem si několik otázek, které pan Vala ochotně zodpověděl.
Je o Vás známo, že respektujete nošení dětí a maminky od něj zbytečně neodrazujete. Co na nošení dětí vnímáte jako pozitivní a čeho se naopak z pohledu fyzioterapeuta radíte vyvarovat?
Je pravdou, že na nošení dětí bylo vydáno souhlasné stanovisko za účasti mnoha odborníků České republiky, ale vždy je potřeba k dítěti přistupovat individuálně a se zdravým rozumem. Nošení má bezpochyby řadu výhod, ale také svá úskalí, která pro některé děti mohou být kontraindikací nebo alespoň omezením či úpravou režimu nošení. Pokud si nejsou rodiče jistí, zda se jejich dítě správně vyvíjí, vždy je dobré poradit se s odborníkem.
Vy sám máte poměrně čerstvé miminko a rozhodli jste se ho s vaší ženou nosit. V jaké pozici jej nosíte a proč?
Nošení jsme si oblíbili již s předchozími dětmi, a proto není důvod, proč nenosit i teď. Vzhledem k tomu, že máme ordinováno široké balení – Frejkovu peřinku, je poloha při nošení zřejmá. Bez peřinky ve vertikále. Je to jednoznačně nejlepší poloha pro správný vývoj kyčelního kloubu a v kombinaci s Vojtovou metodou věříme, že budeme moci peřinku brzy odložit.
Jaký máte názor na nošení dítěte ve vertikální poloze bez jištění hlavičky, kdy se hlava dítěte často ocitne ve volném záklonu?
Pokud bych si měl vybrat, jaký pohyb kojence a novorozence je z mého pohledu nejrizikovější, byl by to jednoznačně záklon hlavy. Je to poloha, které je potřeba se vyvarovat nejen při nošení dítěte v šátku, ale i v běžné manipulaci či ošetřovatelské péči o dítě.
Z jakého důvodu jej pokládáte ze nejrizikovější. Mohl byste to ještě trochu rozvést?
Co se týče záklonu hlavy, když pominu, že je to poloha nepřirozená, krajně nepohodlná pro každého jedince v jakémkoliv věku a má přímý vliv na dýchání a krevní oběh, ze svého pohledu bych zdůraznil fakt, že oči vedou pohyb, a tím pádem má poloha hlavy přímý vliv na držení zbytku těla. Platí to od narození a i když to tak možná nevypadá, i malé tělo kojence vnímá polohu hlavy, čímž se řetězí aktivita ostatních svalů v těle.
Myslíte si, že nošení dítěte v abdukčně flekční poloze kyčlí může následně způsobit široký postoj dítěte při počátečním stavění se a začínající chůzi?
Stoj o takzvaně široké bázi je pro první krůčky typický. Je pravdou, že se v praxi setkávám s dětmi, které od malička provází více abdukční poloha v kyčlích, ale myslím, že spíš než o důsledek užívání látkových plen či nošení v šátku nebo nosítku se jedná o svalovou hypotonii, se kterou se dá velmi dobře pracovat cílenou rehabilitací.
Souhlasíte s teorií, že nošení se zakulacenými zády může samo o sobě způsobit rozestup břišního svalstva?
To si nemyslím. Diastáza – rozestup břišního svalstva – se pojí nejčastěji se ženami v období po porodu, kdy k ní dochází vývojem plodu v děloze a zvětšujícími se požadavky na prostor v břišní dutině. U dětí se s tím setkávám často, ale jedná se o diastázu fyziologickou – vrozenou, se kterou je potřeba od narození intenzivně pracovat. Její zanedbání dítě provází řadu let a neoptimální funkce břišního lisu se může projevit problémy se sáním, vyprazdňováním, dýcháním a nakonec i posturou – držením těla.
Z jakého důvodu je důležité, aby si dítě prošlo určitými fázemi vývoje, jako je například plazení nebo lezení po čtyřech?
V průběhu let zjišťuji, jak je to dobře a důmyslně vymyšlené. Vývojem a jeho dílčími fázemi dochází k postupnému tvarování známých křivek páteře. Střídají se flekční a extenční fáze a v souvislosti s dílčími modely dochází i k postupnému vývoji motorických dovedností na ostatních částech těla. Jednotlivé stupně vývoje na sebe navazují a je nesmyslné je přeskakovat či urychlovat.
Proč by maminky neměly podceňovat výkyvy a nerovnoměrnosti vývoje svého dítěte, i když třeba časem zmizí nebo se dle jejich pozorování samy upraví?
Máte patrně namysli asymetrii ve vývoji nebo odchylky od stále zmiňovaných „tabulek“.
Obojí má nějakou příčinu a vždy je dobré vývoj upravit správným směrem. V raném věku je to nejen jednodušší, ale hlavně prognosticky lepší. Kdo cvičil Vojtovu metodu, ví, že sledoval určité viditelné reakce, ale mnoho dalších probíhalo skrytě uvnitř těla dítěte. Zdánlivá samovolná úprava vývoje nemusí vždy znamenat, že není nějaký pozůstatek asymetrie, který se může projevit v pozdějším věku. Pak už je ovšem obtížnější náprava.
Chtěl byste něco vzkázat maminkám, které nosí své děti?
Myslím, že je dobré vždy ke všem postupům a technikám přistupovat se zdravým rozumem a rozvahou, nikoliv striktně až fanaticky. Myslete na to, že dítě potřebuje během dne ve svém vývoji také dostatek prostoru pro vlastní pohyb, dbejte na správné techniky daných postupů a nebojte se ptát. Mějte na paměti, že svoboda projevu dává možnost publikovat veřejně myšlenky, které nemusí být pravdivé nebo v souladu se zdravým vývojem dítěte.
Martin Vala
– po čtyřletém studiu na střední zdravotnické škole absolvoval tříleté vyšší odborné vzdělání v oboru diplomovaný fyzioterapeut
– po studiích pracoval jako fyzioterapeut v Centru Kociánka v Brně
– po účasti na mnoha odborných seminářích a kurzech se v roce 2010 specializoval na vývojovou rehabilitaci kojenců a rizikových novorozenců Vojtovou metodou
– po sedmi letech praxe v oboru Centrum opustil a pracoval výhradně s dětmi v Chovánku – Dětském centru rodinného typu v Brně, se zaměřením na vývojovou rehabilitaci kojenců a batolat
– v současné době působí v DRC Medvídek na Kyjevské v Brně, v odpoledních hodinách poskytuje ambulantní péči v CLR MUDr. A. Koukala, na poliklinice v Židenicích, spolupracuje s Neobuto, přednáší a pořádá semináře či konzultace
– více na www.ontogenia.cz