Emoce a problémy s jídlem u dětí

Stává se vám, že děti stávkují u jídla? Snažíte se dělat vše proto, aby bylo nakoupeno, navařeno, děti spokojené, ale často vám to drhne a ke stolu se vkrádá pláč, nebo vztek? Emoce u jídla umí pěkně pozlobit a málokdo ví, že je to i jeden z důvodů, proč vznikají potravinové averze. Co všechno může děti ovlivňovat a jak to změnit?

Stres

Podle nedávné studie Minnesotské lékařské fakulty University v Minneapolis se stres z práce negativně podepisuje právě na rodinném stravování. Výskyt konfliktů roste dokonce o 50%. Rapidně také klesá vařit a mnohem častěji pod vlivem stresu lidé sahají po nezdravém jídle typu fast foodu a polotovarech. Zároveň jsou i podrážděnější vůči dětem a mají menší toleranci k jejich projevům, či necitlivě vyžadují plnění domácích prací.

Děti si podráždění vztahují si na sebe. Možná jste si všimli, že vám nastavují zrcadlo a odpovídají stejnými emocemi, což vyvolá kolotoč, který nekončí moc dobře. Pokud vaříte v napětí a činnost vás obtěžuje, přenášíte to automaticky i ke stolu.

Hádky u jídla

Jelikož se často sejde rodina po celém dni právě u jídla a tráví tam mnohdy jediný přímý společný čas, stává se tato doba hromosvodem pro řešení konfliktů, týkajících se jiných oblastí. Když se kumuluje napětí, stačí jen drobnost a jak se říká „bouchne v kotli“. Děti si velmi snadno spojí tyto momenty s činností, kterou právě dělají a pravidelné hádky u jídla u nich mohou vyvolat nechutenství. Negativní emoce už funguje sama v době jídla.

Špatné zkušenosti

Děti si mohou také negativní emoce spojit s jídlem kvůli špatné zkušenosti. Stačí přejedení, nevolnost, nemoc, otrava jídlem, nebo bodnutí vosy a hned je na světě blok, který se špatně odbourává. Schválně, zkuste si vzpomenout které potraviny nejíte na základě jednorázové nevolnosti? Tyto averze se však většinou týkají pouze jednoho jídla nebo suroviny a po určitém časovém odstupu je lze odbourat.

Boj o moc

Boj o moc se týká období vzdoru. Jedná se zpravidla o krátkodobou záležitost. Nejlépe pomáhá tyto situace nefixovat a pokud se dítě u jídla „zasekne“, nabídku odložit. Popřípadě můžete vymyslet vhodnou alternativu na odmítané jídlo. Nenahrazujte jej ale sladkostmi, aby dítě „alespoň“ něco snědlo. Pokud si schválně o jídlo říká a schválně nesní, můžete ho nabídnout po chvíli znovu a vysvětlit problém plýtvání.

Důležité je v období vzdoru nevyvolávat konflikty, být kontaktní a chápající, ale jasně nastavit své hranice a nenechat se manipulovat. Nedávejte dítěti příliš širokou nabídku potravin, protože ho to mate a může dojít ke konfliktu i kvůli tomu.

Co s tím?

Základ stabilní emocionální pohody nejen u jídla, je dbát o svou duševní hygienu. Nepřetěžovat se v práci a nemít na sebe přemrštěné požadavky ani v domácnosti. Máme svou kapacitu a když se vyčerpá, je třeba ji dobít. Zkuste si uvědomovat napjaté situace a snažte se je změnit k lepšímu (upustit od představy nebo plánů podle momentální situace).

Důležité je umět si ulevit a mluvit na rovinu o emocích, nepotlačovat je, ale nenechat se vtáhnout do dramatu.

Aby vás příprava jídla moc nezatěžovala, je dobré si dělat jídelníček a nákupní seznam na týden dopředu. Nemusíte potom improvizovat, což je často ke konci dne vyčerpávající.

Srdečně zvu na minikurz s názvem Proč dětem nechutná? Kde se s vámi podělím o své znalosti a poznatky z pedagogické praxe, zajímavé vhledy a funkční řešení.

Jmenuji se Ludmila Bakonyi Selingerová a jsem maminka, autorka 6. knih pro děti a divadelnice.

Při své práci ve školce jsem si brzy všimla, jak časté jsou u dětí problémy s jídlem. Snažila jsem se problém pochopit a prostudovat a postupně jsem zjistila, že se jedná o celou škálu příčin a souvislostí. Chtěla jsem rodičům s dětmi pomoci, aby se hnuli z místa…A dařilo se nám! Ráda se s Vámi podělím o všechno, co jsem vypátrala a ukážu Vám, jak z toho ven.