Možná jsme dříve věděly, že máme vnímat své potřeby a naplňovat je, ať je to odpolední kafe s kamarádkou, masáž či malování. Nebo obyčejná každodenní sprcha. A přesto teď s dětmi máme problém říct si o půl hodinu času na sebe. Co se to stalo?
Porod je úžasný proces, kterým se „roztříští“ energetické pole ženy. Je to zcela automatický proces, jelikož jsme devět měsíců byly jako jedna bytost s dítětem, které se od nás porodem oddělí. Díky tomuto otevření jsme schopné se na něj lépe napojit a lépe rozumět jeho potřebám.
Nese to s sebou i to, že jsme více otevřené celému okolí, včetně našich partněrů a návštěv. (Nejen) během šestinedělí je zcela zásadní otázka: „Je to, co cítím, skutečně moje?“
Kromě toho, že žena více ze svého okolí přijímá, zároveň mu více dává – uniká jí energie.
Ve východních kulturách je bříško zdrojem naší energie. Je v něm pocit bezpečí a jistoty, já osobně v něm vnímám i zkratku k vnitřnímu dítěti, jelikož většinu jeho pocitů cítíme právě v bříšku.
Minimálně po dobu šestinedělí je tedy vhodné si bříško podvazovat šátkem, který kromě jiných benefitů na emoční a energetické rovině podporuje i náš střed těla na fyzické rovině (je tedy doporučováno nošení dětí v šátku pouze s podvázaným bříškem).
Vázání bříška doporučuji i v situacích, kdy máme problém se napojit na sebe sama, kdy jsme vláčeny okolím nebo když jsme hodně unavené.
Ono je totiž naše prožívání mateřství přesným odrazem toho, jak si umíme nastavit priority a své hranice (které ovšem porodem dosti ztrácíme a během mateřství je znovu objevujeme). Živě si pamatuju, jak jsem v šestinedělí s horečkou ze zánětu prsu „musela“ pověsit prádlo, zatímco muž se synem spokojeně spali. Jasně, že nemusela, ale ten pocit byl prostě neodbytný. Najednou se má člověk postarat o dítě, domácnost, vaření a věnovat se partnerovi, dříve či později i práci.
Až později během mateřství jsem pochopila, že hon za dokonalostí nevyhraju. Že prostě nezvládnu věnovat se během dne stoprocentně dítěti, uklidit, navařit a večer být odpočinutá a natěšená na přítomnost partnera. A tak se každé ráno po probuzení naciťuji na to, co ten den chci dělat a čemu jej chci věnovat – jedna jediná konkrétní věc, která když bude do večera splněná, budu spokojená (přestože nestihnu pět dalších potřebných věcí). Kým chci ten den být? Stoprocentní máma, ať už to pro mě znamená cokoliv? Uklízečka? Kuchařka, která si vyhraje s obědem a upeče moučník?
je poporodní dulou a průvodkyní žen mateřstvím. Je tvůrkyní online kurzu Láskojení, který se zaměřuje na začátky kojení a šestinedělí. Je srdcem a kořeny Projektu Vrba, v rámci něhož pořádá sdílecí skupinky pro ženy a kurzy španělštiny pro maminky za přítomnosti dětí.